Výsledky projektu TAČR Sigma v roce 2023

Přehled

– popis dosahováních cílů projektu a vazbu na zaměření programu Sigma.

– aktivity a dosavadní výstupy v rámci sociologické části výzkumu. Tato část je pro přehlednost rozdělena na kvantitativní dotazníkové šetření a kvalitativní polostrukturované rozhovory.

– kvantitativní výzkum. Hlavní činností v tomto období byla příprava datové potřeby, příprava na sběr dat a jejich získání. Tato část také popisuje výstupy iniciální analýzy studijních dat z UNN a VŠCHT.

Výstupy projektu

Spolupráce mezi jednotlivými účastníky projektu probíhala v roce 2023 v souladu jak s návrhem projektu, tak se smlouvou mezi oběma účastníky projektu. Stejně tak bylo v souladu s oběma dokumenty dodržováno rozdělení rolí v řešitelském týmu.

Celkově lze hodnotit spolupráci všech členů řešitelského týmu jako efektivní a ve srovnání s jinými projekty i nadstandardní.

Při práci řešitelského týmu byl kladen důraz nejen na vysoce odbornou práci zkušených (seniorních) pracovníků, ale byli zapojeni i talentovaní, juniorští pracovníci. Po celou dobu řešení projektu poskytovali seniorní pracovníci náležitou podporu mladším pracovníkům, což se projevilo pozitivně z hlediska jejich proaktivního přístupu k problematice a dalšímu zvýšení kvality průběžných výsledků. Juniorští pracovníci se rovněž zúčastnili schůzek všech řešitelů a členů řešitelských týmů, neboť mají vysoký potenciál k samostatné vysoce odborné práci.

V prvním období proběhlo prvotní čtení rozhovorů a hledání hlavních témat relevantních pro úspěšný či neúspěšný průběh studia z hlediska toho, jak jej sami studenti hodnotí i z hlediska jejich studijních výsledků. Ta byla dále využita při sestavování dotazníku pro druhou vlnu dotazníkového šetření, která aktuálně probíhá v době zkouškového období zimního semestru 2023/2024. Témata, která se objevila jako klíčová v rozhovorech se studenty a která se následně podařila propsat do druhého dotazníku s očekáváním, že by mohly být důležitými faktory předčasného ukončení studia, jsou:

Představa o možném uplatnění se v praxi. Informovanost o možných uplatněních se na trhu práce po úspěšném ukončení studia se v rozhovorech opakovaně ukazuje jako zásadní pro vnitřní motivaci studentů věnovat studiu čas, energii, úsilí a na škole zůstat. Stejně tak i nakolik atraktivní jsou možnosti uplatnění, o kterých student či studentka ví, a to z hlediska obsahu práce, prestiže odvětví, ale i předpokládaného finančního ohodnocení.
Sociální kontakty mezi studenty na škole. Zejména známosti mezi studenty starších ročníků vyplynuly jako důležitý faktor pro rychlejší a úspěšnější adaptaci při přechodu ze střední školy na vysokou. Studenti, kteří mají síť kontaktů, je využívají pro předávání si materiálů, ale i organizačních informací o studiu a případně i pro společné studium a vzájemné si vysvětlování látky. Síť kontaktů pro některé zároveň slouží i jako povzbuzení v náročnějších studijních obdobích a jako motivace ve studiu pokračovat. Naopak pro studenty, kteří se cítili, že mezi své spolužáky nezapadají, byl tento pocit zdrojem demotivace ke studiu a pocitů izolace.
Skupina studentů, kteří se účastnili rozhovorů a měli problémy s nedostatečnými výsledky v průběžných testech, popisovali svůj boj s prokrastinací. S prokrastinací mají studenti problémy při samostudiu, které je ale, jak si sami uvědomují, při studiu na vysoké škole nezbytné. Chybí jim často motivace nebo energie, aby prokrastinaci byli schopni překonat, to ovšem zpravidla souvisí právě s nejasností budoucího uplatnění, nebo s pocitem, že ve škole nezapadají, což jsou dvě témata popsaná výše. Dochází tak ke kumulaci problémů s dopady na výsledky studia. Na základě tohoto zjištění z rozhovorů byla do druhého dotazníku přidána pětibodová škála pro měření akademické prokrastinace (zkrácená Academic Procrastination Scale) (Yockey, 2016).
Možnost oslovit vyučující s žádostí o pomoc. Z rozhovorů plyne jako důležité, aby studenti byli vyučujícími ujištěni, že jejich otázky a vznesené nejasnosti jsou vítané a aby vyučující na otázky reagovali pozitivně a podporovali je. Pokud vyučující nevytvoří prostor pro zapojení studentů do výuky nebo reaguje na otázky neochotně, dochází k vytvoření bariéry mezi studentem a vyučujícím. Pokud se studenti obávají vyučující oslovit, nebo mají pocit, že by jim ani tak nepomohl, nevyužívají konzultací, ačkoliv je v průběhu semestru potřebují.
Optimální tempo výuky a poutavost výuky. Z rozhovoru vyplynulo, že pokud je tempo výuky natolik vysoké, že studenti nestíhají předávané informace zpracovávat, klesá jejich motivace na předmět se připravovat a dokončit ho. Dále pokud je způsob výuky čistě frontální a nepoutavý (například předčítání textů z prezentace), studenti ztrácejí motivaci na výuku docházet a nahrazují ji například sledováním videí nebo načítáním si prezentací samostatně. To nicméně celkově snižuje jejich zájem o studium daného předmětu a pochopení látky.
Sebevědomí. U skupiny studentů měla negativní vliv na jejich výsledky ve studiu nedůvěra ve vlastní schopnosti a v souvislosti s tím i zvýšená nervozita například při plnění testů. Tito studenti vyjádřili značné obavy nad budoucími ústními zkouškami, jak je psychicky zvládnou a nakolik nervozita negativně ovlivní jejich výsledky. Na základě tohoto zjištění z rozhovorů byla do druhého dotazníku přidána pětibodová škála pro měření sebevědomí (zkrácená Rosenberg Self-Esteem Scale) (Monteiro et al., 2021).
Rodinné zázemí. Také v rozhovorech se potvrdilo, že finanční podpora od rodičů je klíčová k tomu, aby studenti mohli věnovat dostatečné množství času studiu. Ti, kdo si museli částečně přivydělávat, reflektovali, že tím trpí jejich studijní výsledky. Někteří si ovšem přivydělávají i dobrovolně a negativní efekt na jejich studijní výsledky jsou ochotní akceptovat výměnou za to, že mohou dělat další rozvíjející činnost mimo studium. Role rodičů byla klíčová i pro motivaci studium úspěšně dokončit, často se jednalo i o negativní motivaci, a sice různě intenzivní strach ze zklamání očekávání rodiny.
Odhodlanost a vytrvalost. V rozhovorech studenti často zmiňovali, že bez vlastní vnitřní motivace je složité věnovat studiu dostatek úsilí, nehledě na vnější okolnosti. Zároveň ti, kdo měli velmi dobré či vynikající výsledky, byli zpravidla velmi odhodlaní studium dokončit, neúspěch si nepřipouštěli a měli jasnou orientaci na cíl. Na základě této sady zjištění byla do druhého dotazníku zařazena škála pro měření vytrvalosti úsilí, což je jedna z dimenzí zkrácené verze Grit Scale (Duckworth & Quinn, 2009).

Zjištění jsou zatím pouze předběžná a prvotní analýzy rozhovorů byly orientovány především na generování témat pro sestavení druhého dotazníku. Systematičtější kódování a propojení zjištění se zjištěními z dotazníkového šetření proběhne až na začátku druhého roku řešení projektu.

Zjištění

Zásadním krokem bylo sjednocení sběru dat v rámci všech fakult, což zásadně optimalizovalo studentskou zkušenost s průzkumy. Systematický sběr dat byl dále zaveden také v dalších ročnících studia včetně absolventů univerzity. Udržitelné získávání a následná analýza těchto dat bude předmětem budoucího projektu v rámci Operačního programu Jana Amose Komenského. Dosavadní data dále sloužila jako podklad diskuse ohledně možných změn způsobů klasifikace studentů v prvním semestru prvního ročníku. Témata systematického sběru i možné proměny evaluačního systému prvního semestru se objevila na Pedagogické konferenci VŠCHT v Praze ve dvou příspěvcích. V rámci činností Poradenského a kariérního centra vznikla na základě dat z kvalitativního šetření koncepce setkání pro studenty, kteří byli v prvním zkouškovém období neúspěšní. Setkání má dvojí funkci; v rámci psychologického poradenství má sloužit jako podpora neúspěšným studentům, pro které je zkušenost s neúspěchem tíživá, a zároveň dává prostor těm, kdo se plánují do studia znovu přihlásit, a sleduje tak potenciál studijní úspěšnosti u navrátivších se studentů.

Cíl projektu

Od zahájení řešení projektu je kladen velký důraz na metodickou práci, aby nedocházelo k odchýlení od hlavního cíle projektu, kterým je vytvořit doporučené postupy pro citlivou a efektivní práci se sociálními a motivačními faktory ovlivňujícími studijní výsledky. Záměrem je poskytnout vysokým školám efektivní prostředky umožňující pracovat s potřebami a potenciálem studentů, potažmo i efektivněji cílit různá opatření, např. ohrožení studijním neúspěchem. Projekt je založen na interdisciplinárním výzkumu s jádrem v komplexní sociologické analýze, která je doplněna analýzou na základě metod strojového učení a umělé inteligence (AI). Unikátní propojení různých zdrojů a typů dat (kvantitativních i kvalitativních) a jejich analýz se zázemím v různých disciplínách umožňuje problém zachytit v jeho komplexnosti a z více perspektiv bez opomenutí jak tvrdých ukazatelů o studentech a průběhu studia, tak jejich subjektivních zhodnocení studia v čase včetně zachycení vlastní zkušenosti.

Účastníci projektu

Hlavním příjemcem projektu je Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. (FLÚ AV ČR), dalšími příjemci jsou České vysoké učení technické v Praze – Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze – Rektorát (VŠCHT), Unicorn Vysoká škola s.r.o. (UUN) a Ústav informatiky AV ČR, v. v. i. (UI AV ČR).